Čertie ♀, 2020, Adamov
Čertie k nám přijela z velké dálky jako pozůstatek po zemřelé paní, která zachraňovala toulavé kočičky a její rodina se odmítla o zvířátka postarat. Přijali jsme ji s nemedikovanou epilepsií projevující se cca 1x za 14 dní a s moc škaredou srstí. Kočička přijela s kámoškou Micie, která je již dávno v adopci. I Čerťa měla jít do adopce… měla. 🙂
Po zabydlení jsme se snažili vysledovat Čertiny epileptické záchvaty. A projevovaly se čím dál častěji, možná i kvůli stresu způsobeným stěhováním. Její záchvaty se projevují nekontrolovaným třesem a nadměrným sliněním, přičemž se nám většinou i počůrá… naštěstí jsou to poměrně rychlé epizody, nicméně i tak trvá kočičce dalších pár hodin, než se ze záchvatu zcela vzpamatuje. Po vyzkoušení všech alternativních metod jsme nakonec po konzultaci s veterinářem přešli na medikaci. Léky Čertičce moc pomohly a záchvaty jsme stáhly na frekvenci cca 1x za měsíc.
Čertie je… moc zvláštní a osobitá kočička. Moc ráda se mazlí, ale z toho nemá problém se pořádně ohnat, jakmile se jí něco nezdá. Jednou člověka miluje, podruhé ho zfackuje… no a k takovému protivnému ďáblíkovi si člověk holt vytvoří vztah ať chce nebo ne. 🙂 I přes moji neochotu ji nabídnout k adopci jsme přece jen Čerťu zainzerovali s tím, že se třeba najde někdo, kdo by jí dal dostatek lásky a pochopení. Bohužel, inzerce se nezadařila… co na to říct, vzhledově ne moc sympatická kočička, která je náladová a ke všemu doživotně na medikaci. Tak nějak jsme tento závěr očekávali. Ale… asi můžu s klidem říct, že jsem ráda, že nám Čertie zůstává pod dohledem, jelikož s jejím odchodem do nového domova bych se vyrovnávala opravdu dlouho. Teď už je oficiálně součástí naší party a dělá takového průvodce všem ostatním kočičkám, které jsou zde pouze dočasně.
