Brownie ♀, září 2024-20.11.2024
Brownie k nám přišla jako vystrašený uzlíček nervů. Její sourozenci nepřežili, ona měla to štěstí, že byla odchycena a převezena k nám jako poslední přeživší. Extrémní začervení, svrab, blechy, plíseň… neustálé koupání, ochočování… a nakonec z nás byly ty největší kámošky.
Nikdo z nás pořádně nechápe, co se vlastně stalo. Brownie mi ještě předešlou noc spokojeně vrněla za hlavou a mazlila se se mnou jako nikdy dřív. Možná tušila, že je něco špatně…
Ráno se mi holčička nezdála. Domluvila jsem se na veterině, že s ní dorazím. Mezitím jsem šla krmit zvířátka a najednou nastal totální chaos. Brownie dostala obrovské křeče, psi začali štěkat, kočky převrhly své mističky a schovaly se. Okamžitě jsem Brownie vzala do náruče a snažila se jí pomoci. Bohužel nebylo jak. Vše se událo tak strašně rychle. Holčička mi naposledy vydechla v náručí… snažila jsem se ji následujích dvacet minut oživit, ale marně. V naprostém zoufalství jsem tu seděla v kuchyni na zemi a snažila se pochopit, co se to právě stalo.
Na vet nám potvrdili naše domněnky – syndrom náhlého úmrtí, bez předešlých příznaků. Mohlo jít o srdíčko, mohlo jít i o střevní problém, cokoliv. Vzhledem k tomu, v jakém stavu k nám Brownie přišla, je to dost pravděpodobné. Podotýkám, že jsme udělali všechna základní vyšetření, včetně krve. A vše bylo v pořádku.
Holčičko malá, nevím, proč jsi musela odejít tak rychle… zrovna když jsme začínaly být opravdu velké kámošky. Ostatním je po tobě smutno, MNĚ je po tobě smutno. A věř mi, že se každý den budím s otázkou, co se kde pokazilo. Užuž jsem tě chtěla nabídnout k adopci, najít ti nový domov. Ale nestihla jsem to…
Prosím, odpusť mi, že jsem nemohla udělat víc. Na takovou malou kuličku s obrovskýma očkama, která tu řádila po celém domě, prostě nejde zapomenout. Zasloužila sis víc. Prostě to není fér…
Brownie byla náš první azylový odchod. První dušička, kterou jsme společně s holkama vyprovodily na její poslední cestu. Všechny jsme naprosto zlomené… Holčičko, každý den zapalujeme s holkama svíčky, svítíme ti na cestu… máme tě rádi. Počkej tam na nás.
